pane. sc. ANKICA KOSOVEC-KRŽELJ, dipl. Ing. el. Chorvatská asociace pro ochranu před elektromagnetickým zářením HUZEZ
SHRNUTÍ
Vývoj moderních technologií výrazně zvýšil vystavení člověka účinkům elektromagnetických polí a neionizujícího záření. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nové technologie a že účinky dlouhodobé expozice neionizujícímu záření jsou intenzivně zkoumány, řada příslušných institucí včetně Světové zdravotnické organizace, Evropského parlamentu a Parlamentního shromáždění Rady Evropy vyzývá k opatrnosti a varuje před možnými škodlivými důsledky pro životní prostředí a lidské zdraví, zejména pokud jde o „zranitelné skupiny“, jako jsou děti a mladí lidé.
Faktem je, že o biologických účincích záření radiofrekvenčního elektromagnetického pole stále neexistuje konsensus ve vědecké komunitě, protože kromě studií, které neprokázaly škodlivé účinky, přibývá těch, které jednoznačně prokazují zvýšené riziko výskytu maligních i četných neurovegetativních onemocnění. 2B). Kromě toho Evropský parlament a Parlamentní shromáždění Rady Evropy vyzvaly k uplatňování „principu předběžné opatrnosti“ a navrhly řadu preventivních opatření s cílem předejít nebo omezit možná rizika.
Bohužel tato doporučení nejsou dostatečně respektována. Například při instalaci zdroje neionizujícího záření stačí splnit pouze limity povolených emisí elektromagnetických polí definované vyhláškou MZ o ochraně před EM poli. rulebook (NN 146/14), limitní úrovně pro sílu elektrického pole ve frekvenčním rozsahu používaném novou generací mobilních telefonů (2-10 GHz) pro oblast zvýšené citlivosti jsou 40 % a pro veřejné prostory 95 % hodnot definovaných doporučeními Mezinárodní komise pro ochranu před ionizujícím zářením (ICNIRP). Tyto hodnoty jsou mnohonásobně vyšší než v některých jiných zemích EU, je však důležité upozornit na to, že některé ze zemí, které aplikují hodnoty ICNIRP na národní úrovni, jejich regiony a města si mohou stanovit své vlastní, zpravidla nižší limity. Prohlášení ICNIRP (publikováno v: HEALTH FYSICS 82(4): 540-548; 2002) vyžaduje v případech, kdy je možné určit přípustnou hranici radiace, použití alternativních strategií s cílem předejít nebo omezit zdravotní rizika. Mezi tyto alternativní strategie zpravidla patří povinnost transparentní komunikace s místní správou a místní komunitou o záměrech rozvoje mobilních sítí, dohoda o místech pro instalaci základnových stanic, dodržování urbanistických, estetických a krajinářských kritérií pro umístění anténních stožárů a střešních podpěr v prostoru, sladění s územními plány i zpracování studií vlivu na životní prostředí a/nebo zdraví a podobně
2BANDOR NOTAB” 2B – PANDORAS' BOX”
dokumenty, která v souladu s bodem 8.4.4 rezoluce VE 1385 zajišťuje, že antény pro mobilní telefony nejsou instalovány výhradně a pouze podle zájmů telekomunikačních operátorů.
Podle studie Světové asociace mobilních operátorů GSMA ("Plánování základnové stanice v Evropě") pouze v Chorvatsku má čtyři země, v Portugalsku a v Rumunsku jsou čtyři povolení. ve kterých není povinné veřejné projednávání a konzultace s orgány místní samosprávy, na rozdíl od Chorvatska je však ve třech zmíněných zemích stavební povolení povinné, takže místní orgány státní správy a/nebo místní komunita mohou stále ovlivňovat umístění základnových stanic, ať už přímo nebo nepřímo prostřednictvím územně plánovacích dokumentů
V roce 2009 zrušilo Ministerstvo výstavby a územního plánování Chorvatska stávající, do té doby platná povolení stavby a umístění střechy o něco později byly ty na zemi zahrnuty do „jednoduchých budov“, které lze podle vyhlášky o jednoduchých a jiných budovách a dílech (Úřední věstník 79/14) postavit bez stavebního povolení Chorvatsko je v tomto ohledu v Evropě výjimkou, a protože anténní stožáry jsou v Chorvatsku nařízením vlády Chorvatské republiky vyňaty z územně plánovacích dokumentů, což má za následek enormní zvýšení zdravotního rizika s instalací antény, což má za následek nekritické zvýšení rizika pro zdraví. Na rozdíl od jiných evropských zemí mají telekomunikační operátoři výjimečné privilegium volit technická a technologická řešení, která maximalizují jejich zisky, protože povolené limity elektromagnetických emisí jsou dostatečně vysoké, že je v praxi nelze překročit anténám umístěným deset metrů od něčího okna nebo balkonu, a regulační agentura (HAKOM) uvádí, že 90 % instalovaných základnových stanic by mělo mít naměřené úrovně radiace pod 0.C.C1 doporučení z rezoluce VE 1815 a Evropského parlamentu 2008/2211(INI) V rámci různých ministerstev (školství, zdravotnictví, životní prostředí) by měly být vypracovány cílené informační kampaně pro učitele, rodiče a děti, které by varovaly před konkrétními riziky potenciálně škodlivého dlouhodobého vystavení mobilním a jiným zařízením, která vyzařují mikrovlny, tyto kampaně by v souladu se zmíněnými usneseními navrhovaly stejně účinné, ale zároveň méně odpovědné používání mobilních telefonů a podporovaly používání mobilních telefonů. sítě, s cílem snížit zbytečnou expozici jejich elektromagnetickým polem emisí ionizujícího záření do prostoru Kodex dobré praxe obecně definuje způsob vedení dialogu s místní správou a místní komunitou, prostorová a estetická kritéria zapadnutí do městské zástavby a krajiny, veřejnou dostupnost výsledků hodnocení a měření emisí elektromagnetického pole a povinnost společného využívání lokalit s cílem optimalizace celkového počtu základnových stanic.
LEGISLATIVA A PRAXE ŽÁDÁNÍ O MOBILNÍ TELEFONNÍ ZÁKLADNOVÉ STANICE V CHORVATSKU
Pane Sc. ANKICA Kosovec-KRŢELJ, BSc. Ing. el. Chorvatská asociace pro ochranu elektromagnetického záření HUZEZ
ABSTRAKT
Vývoj moderních technologií výrazně zvýšil vliv vystavení člověka elektromagnetickým polím a ionizujícímu záření. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně novou technologii a ovlivnění dlouhodobé expozice ionizujícímu záření není široce zkoumáno, řada příslušných institucí, včetně Světové zdravotnické organizace, Evropského parlamentu a Parlamentního shromáždění Rady Evropy, vyzývá k opatrnosti a varování před možnými škodlivými důsledky pro životní prostředí a lidské zdraví, zejména pokud jde o „zranitelné skupiny“, jako jsou děti a mladí lidé.
Faktem je, že ohledně biologických účinků záření radiofrekvenčních elektromagnetických polí stále neexistuje shoda ve vědecké komunitě, pokud jde o studie, které nepozorovaly nežádoucí účinky, narůstá počet těch, které jasně prokazují zvýšené riziko malignity a četné neurovegetativní poruchy.
Je třeba poznamenat, že Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě dvouletého intenzivního výzkumu Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) prováděného ve 14 zemích prohlásila, že žádné ionizující záření způsobené vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem není pro člověka „možné karcinogenní“ (skupina 2B). Kromě toho Evropský parlament (Evropský parlament) a PACE (Parlamentní shromáždění Rady Evropy) svými usneseními vyzvaly k uplatnění „principu předběžné opatrnosti“ a navrhly řadu preventivních opatření k zamezení nebo omezení potenciálních rizik.
V Chorvatsku bohužel nejsou tato doporučení dostatečně respektována. Například při zřizování zdrojů ionizujícího záření nestačí splnit pouze limity povolených emisí elektromagnetických polí definované v Předpisech na ochranu EM pole Ministerstva zdravotnictví. Podle současných předpisů (OG 146/14) je prahová úroveň pro intenzitu elektrického pole ve frekvenčním rozsahu používaném novou generací mobilních telefonů (2-10 GHz) pro oblast zvýšené citlivosti 40 % a pro veřejnost 95 % hodnot definovaných doporučeními Mezinárodní komise pro ochranu neionizujícího záření (ICNIRP). Tyto hodnoty jsou několikanásobně vyšší než v některých jiných zemích EU, je však důležité upozornit na to, že některé země, které aplikují hodnotu ICNIRP na národní úrovni, jejich regiony a města umožňují stanovení vlastní, obecně podstatně nižší hranice.
Dokument ICNIRP STATEMENT (publikováno v: Health Physics 82 (4): 540-548, 2002) je vyžadován v případech, kdy je možné identifikovat riziko, ale ne s jistotou určit povolenou úroveň radiace, použití alternativních strategií s cílem vyhnout se nebo omezit zdravotní riziko. Za definování a provádění těchto alternativních strategií jsou odpovědné příslušné vnitrostátní orgány. Mezi tyto alternativní strategie obvykle patří povinnost transparentní komunikace s místní samosprávou a plány místní komunity na rozvoj mobilních sítí, dohoda o umístění pro zřízení základnových stanic, respektování urbanistických, estetických a krajinářských kritérií umístění stožárů a střechy v prostoru, harmonizace s regionálními plány a příprava studií vlivu na životní prostředí a/nebo zdravotních a podobných dokumentů, což v souladu s odstavcem 8.4.4 rezoluce VE 1385 zajišťuje, že není výlučně umístěna buňková věž a pouze buňková věž. operátory.
Chorvatsko je podle studie Světové asociace mobilních operátorů GSMA ("Base Station Planning Permission") jednou z pouhých čtyř zemí v Evropě (spolu s Rumunskem, Portugalskem a Slovenskem), kde není povinné veřejné slyšení a konzultace s orgány místní samosprávy. Na rozdíl od Chorvatska je však ve zmíněných třech zemích vyžadováno stavební povolení, a tak orgány místní správy a/nebo místní komunita mohou stále ovlivňovat umístění základnových stanic, ať už přímo nebo nepřímo prostřednictvím dokumentů souvisejících s územním plánováním.
Ministerstvo výstavby a územního plánování 2009: Chorvatsko zrušilo dříve platnou povinnost získat stavební a územní povolení. Anténní věže, zpočátku jen na střechách stávajících budov, později byly ty v tuzemsku zařazeny do „jednoduchých staveb“, které lze podle vyhlášky o jednoduchých a jiných stavbách a dílech (OG 79/14) stavět bez stavebního povolení. Tím, že Chorvatsko je v Evropě výjimkou a chorvatské vládní nařízení vyňalo anténní věže z dokumentace fyzického plánování, má taková legislativa za následek nekritické antény, které se zvýšeným rizikem pro zdraví obyvatel mají za následek devastaci obrovského prostoru.
Na rozdíl od jiných evropských zemí mají tedy v Chorvatsku provozovatelé telat výjimečné privilegium volit technická a technologická řešení, která maximalizují jejich zisk, protože přípustné limity elektromagnetických emisí jsou dostatečně vysoké, že je v praxi nelze překročit. Anténa deset metrů od okna nebo balkonu, žádný problém získat licenci k provozování Regulační agentura (HAKOM) uvádí, že 90 % instalovaných základnových stanic naměřilo úroveň záření pod 10 % povolené hodnoty.
Chorvatsko by ve svých právních předpisech muselo implementovat příslušná doporučení rezoluce Rady Evropy 1815 a Evropského parlamentu 2008/2211 (INI). V rámci různých ministerstev (školství, zdravotnictví, životního prostředí) by měly vyvinout cílené informační kampaně pro učitele, rodiče a děti, které poukazují na konkrétní rizika potenciálně škodlivého dlouhodobého vystavení mobilním a jiným zařízením, která vyzařují mikrovlny, a obecně vést osvětové kampaně. Týmové kampaně v souladu s těmito usneseními podporují používání stejně účinných, ale méně rizikových drátových technologií a navrhují opatření pro zodpovědné používání mobilních telefonů a domácích bezdrátových sítí, aby se snížilo zbytečné vystavení jejich emisí elektromagnetickým polím.
Chorvatsko by mělo definovat a implementovat „Kodex správné praxe“, jak je běžné v jiných evropských zemích, kde provozovatelé telat, příslušná ministerstva a regulátor ve spolupráci s občany a zainteresovanou veřejností stanovující dohodnutá pravidla původu nejsou ionizujícím zářením ve vesmíru. Kodex správné praxe v pravidle definuje způsob dialogu s místními úřady a místní komunitou, prostorová a estetická kritéria zapadající do městských oblastí a krajiny, veřejný přístup k výsledkům hodnocení a měření emisí elektromagnetických polí a povinnost využívat společné lokality za účelem optimalizace celkového počtu základnových stanic.
